ZANÉST DO ÚZEMNÍHO PLÁNU TRASU, KUDY BY MOHL VÉST OBCHVAT KOLEM RUDNÉ, POVAŽUJEME ZA ROZUMNÝ ZPŮSOB, JAK SE VÝHLEDOVĚ VYPOŘÁDAT S NARŮSTAJÍCÍM PROVOZEM.
Kudy obchvat povede?
Jedná se o modrou linku. Spojuje dvě stávající komunikace (Rudná – Chýně a Chrášťany – Chýně) a kopíruje dálnici D5 v jejím ochranném pásmu (cca 25–50m; vedení obchvatu v ochranném pásmu dálnice je v Evropě často používanou variantou).
Je třeba si přiznat, že aut ubývat nebude, okolní zástavba dopravu dál zahustí. Uzavírka silnice z Chrášťan do Chýně nás nechala nahlédnout do budoucnosti. „Obrovský nárůst dopravy byl přesnou ukázkou toho, co by nás v Rudné čekalo, kdyby nebyla dopravní alternativa mimo naše město,“ varuje Libor Šoch, který již před rokem a půl jednal o možném obchvatu na odboru dopravy Středočeského kraje. Kraj myšlenku nové komunikace podpořil. Silnice by okamžitě odlehčila dopravě na křižovatce Na Staré (Masarykova – Lidická – 5. května; je to atypická a pro řidiče složitá křižovatka, neumožňuje míjení zleva, dokázala by odklonit dopravu z obcí na sever od Drahelčic). Je třeba se také dívat do budoucnosti, kdy územní plán Chýně předpokládá další masivní výstavbu (navýšení o 4 tis. obyvatel), z níž podstatná část bude umístěna na severní hranici Rudenského katastru – a zde reálně hrozí stažení další dopravy do Rudné, na dnes již přetíženou Masarykovou ulici. Severní obchvat sice nedokáže Rudnou ochránit od sjíždění automobilů z D5 v případě její neprůjezdnosti. Dokáže však každý den redukovat dopravu, která je do Rudné sváděna z Drahelčic a z obcí dále na sever, včetně reálného budoucího nárůstu dopravy od Chýně. A to je pro nás rozhodně přínosné. Financování této stavby by mělo být v režii Středočeského kraje, jak jsme se informovali na odboru dopravy. Odhadovaná cena stavby činí do 40 mil. Kč (vč. realizace železničního přejezdu). „Důležité je, že existují dotační zdroje na výstavbu silniční sítě v tzv. ITI Pražské metropolitní oblasti, kam Rudná spadá. Nejprve je však třeba stavbu zanést do územního plánu Rudné (a Chrášťan), provést majetkové vypořádání (SČK) a připravit projektovou dokumentaci (SČK ve spolupráci s Rudnou),“ vysvětluje Gabriel Kovács. Při diskusích s občany o této dopravní stavbě se objevily otázky, zda nová komunikace nevyvolá tlaky na změnu územního plánu v jejím bezprostředním okolí. „Zde mohu odpovědně říci, že nikoli, jelikož to ze zákona není možné. V okolí plánované silnice je totiž půda v I. třídě ochrany (až na nepravidelné výjimky znemožňující její využití), a ta dle zákona č. 334/1992 Sb. O zemědělském půdním fondu, §4, odst. 3 prakticky vylučuje použití k jiným než zemědělským účelům,“ dodal Kovács. V již existujícím územním plánu Rudné se nachází rozsáhlá plocha označená jako komerční zóna (severně od nádraží Rudná, na hranici katastru s Chrášťany, jižně od D5), aktuálně nezastavěná. V žádném případě nepodpoříme její stavební realizaci, pokud by mělo dojít k jejímu napojení na Masarykovu ulici. A protože tuto zónu nelze napojit přímo na D5, Severní obchvat by mohl být účinným řešením, které nezatíží Masarykovu. A proč se staráme o komerční zónu? Blokovat rozvoj tohoto území by bylo proti zájmům Rudné. Město může získat benefity v podobě vyšších příjmů do rozpočtu města (daň z nemovitosti, příjmy ze sdílených daní), a tak financovat nové veřejné služby. Zásadní je ale v předstihu hledat dopravní alternativy a řešení, která současným obyvatelům Rudné nezhorší kvalitu jejich života. Toto je však věc realizovatelná v horizontu mnoha dalších let.
Další důležitá dopravní opatření
Další důležitou věcí, která dokáže zlepšit dopravní situaci Rudné je přeložení silnice č. II/101 od sjezdu dálnice D5 na pátém kilometru na sever, které je však blokováno územním plánem Drahelčic. Cílem naší snahy bude však připomínkovat Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, aby území bylo navráceno zpět do vyznačeného koridoru z dnešního stavu tzv. územní rezervy. Je to první krok k další lidem prospěšné dopravní stavbě v katastru Rudné.